Postaršování hráčů v v mládežnických kategoriích

Postaršování v českých podmínkách

V českém prostředí máme „ve zvyku“ hráče, který určitým způsobem převyšuje ve své kategorii ostatní ihned postaršovat. Stává se, že je hráč somaticky nebo v oblasti herního myšlení vyspělejší a tím pádem bývá ve svém ročníku výraznější. Někteří kluci bývají větší, silnější a rychlejší. Často zanedbávaná je mentální a sociální stránka věci.

Příklad nepříliš vhodného postaršení

Vezměme si třeba kluka, který v žákovské kategorii střílí spoustu branek a má cit pro zakončení. Tento kluk hraje v první pětce, vstřelí v zápase čtyři branky, má sedm slušných střeleckých příležitostí, jedenáctkrát vystřelí na branku a na ledě včetně přesilových her a oslabení stráví téměř polovinu utkání.

Tento hráč je následně postaršen do věkově vyšší kategorie. V utkání nastupuje ve třetí pětce, zřídka se dostane na přesilovou hru či oslabení. Jeho čas strávený na ledě je okolo patnácti minut, třikrát vystřelí na branku v jednom utkání, má jednu šanci, kterou nevyužije. Hraje méně přesilových her, méně oslabení, nemá tolik šancí ani střel na branku. V zakončení i dalších herních činnostech, přichází o jistotu, sebedůvěru a kolikrát ztrácí půdu pod nohama. Navíc hraje s minimálně o rok staršími hráči a nemusí  to ustát psychicky ani sociálně. Mladý hokejista také může inkasovat pár tvrdých zákroků tělem se staršími kluky a může se začít zbavovat puku nebo se dokonce bát.

Stává se, že z hráčů, kteří ve svých ročnících vynikají, mají sebevědomí, hrají na kotouči, tvoří hru a střílí branky, vychováváme průměrné hráče a svými rozhodnutími je vedeme k průměrnosti. Nehledě na to, že postaršený hráč, ve vyšším ročníku průměrný, v této kategorii „zabírá“ místo hráči, jenž do kategorie věkově patří.

Případy racionálního postaršení

Postaršení hráče je však možné a to v případě, kdy hráč je mimořádně vyspělý či velmi výrazný a nejen, že je schopný hrát ve vyšší kategorii, ale zároveň může patřit k oporám týmu a je schopný rozhodovat zápasy nebo týmu výrazně pomoci.

Také pro talentovaného jedince je dobré, pokud má možnost hrát zápasy za svojí kategorii a v případě volného termínu hrát utkání navíc ve starší kategorii v jakékoliv roli. V tomto případě se pro hráče jedná ve většině případů o pozitivní zkušenost.

Rovněž se zejména v malých klubech setkáváme s postaršením hráče z důvodu malého počtu hráčů ve starší kategorii, aby vůbec tato kategorie mohla hrát a v tomto případě kolikrát moc ani na výběr není.

Závěr

Jak již bylo řečeno v úvodu, jedná se o velmi citlivou záležitost, která je naprosto individuální. V tomto ohledu je nutné brát na zřetel především možné důsledky na konkrétního jedince. V případě postaršení je vhodné hráče sem tam nechat nastoupit za svojí kategorii, aby prokázal, že ve své kategorii stále vyniká a že postaršení mu skutečně pomáhá a ne naopak. Cílem by měla být výchova špičkových komplexních hráčů, kteří jsou vynikající  v herních dovednostech, mají charakter a svým kolektivním pojetím hry jsou výrzaným pro tým, ve kterém nastupují.