Vliv spontánní pohybové aktivity na budoucí výkonnost v ledním hokeji

Současná situace vzhledem ke zpřísnění opatření ohledně COVID-19 je velmi složitá pro spoustu lidí i firem i z ekonomického a vůbec existenčního pohledu. Tato situace bude mít velmi negativní dopad na sport, zejména lední hokej a v neposlední řadě i na vzdělání a pohybový rozvoj dětí. Tato situace znamená příležitost k zamyšlení a uvědomění si, jaká má přirozená pohybová aktivita u dětí vliv na jejich zdraví, pohybový rozvoj a jak výrazně ovlivňuje výkonnost mladých hráčů v konkrétním sportu, v našem případě ledním hokeji. A potom až si tutu zdánlivě jednoduchou věc uvědomíme, pokusme se svým dětem nastavit každodenní pohybovou aktivitu v jejich běžném životě, aby si tento návyk přenesly i do běžného fungování až se zase sport vrátí do zaběhnutých kolejí tréninků a zápasů. 

V moderním hokeji se již mluví o "atletech na bruslích". I letošní draft NHL potvrzuje, že doba dvoumetrových a stokilových hráčů je již nenávratně pryč a dominancí všech sportů ať už fotbalu, basketbalu či ledního hokeje je vynikající pohyb. V ledním hokeji je jednoznačně dominantní činností špičkové bruslení, které však kromě výuky bruslení a tisíců hodin zdokonalování techniky bruslení na ledě je závislé na základním předpokladu, kterým je výborná kondiční přípravenost mladého sportovce. 

V posledních letech pohybová úroveň dětí v České republice globálně klesla, což potvrzují i vědecké studie. Podívejte se na studii PhDr. Martina Musálka, Ph. D. z FTVS UK v Praze z roku 2017. Předpokládám, že k dnešnímu datu nejen vlivem karantén a podobných opatření, situace nebude lepší. 

Ve většině klubů, u spousty kondičních trenérů i na různých webových serverech najdeme spoustu informací o tréninku. Nelezneme stovky a tisíce výborných videí na techniku hole a střelbu mimo led, na rozvoj agility, na posilování dolních končetin, tělesného středu (core) i horních končetin i výborných funkčních cvičení pro rozvoj síly. Je fajn pokud děti cvičí a vedou si tréninkové deníky, což už samo o sobě je obrovský úspěch, poněvadž spousta dětí bohužel pohybově moc aktivních není.

Otázkou však je jestli nezapománíme na podstatu, kterou je každodenní přirozený spontánní pohyb? Bez této činnosti ať už ji nazveme kardio aktivitou, aerobní zátěží či obecnou zdatností a pravidelnému návyku k ní nedokážeme byť špičkovým specializovaným tréninkovým procesem dosáhnout výrazného sportovního progresu a rozvoje dovedností hráče na nejvyšší úrovni. Bez této řekněme pravidelné kardio aktivity, která se vyznačuje souvislým pohybem v řádech desítek minut ať už formou rychlé chůze, pomalého běhu, plavání, jízdy na kole, rotopedu, bruslích či spontánního pohybu na hřišti, jen velmi těžko dosáhneme vysoké sportovní výkonnosti v pozdějším věku. Velmi jednoduchou metodou jak měřit pohybovou aktivitu dětí jsou nejrůznější chytré hodinky či náramky, které mohou stát několik tisíc, ale i levnější funkční se dají sehnat za několik stovek. I bez měření tepové frekvence můžeme vidět pohybovou aktivitu dítěte. Pokud dítě vykazuje méně než 10 tis. kroků je jeho pohybová aktivita malá (10 tis. kroků se obecně doporučuje pro běžnou nesportující populaci), dle subjektivního názoru pro sportujícího hokejistu by měla být meta nejméně 20 tis. kroků denně.