Rozhovor s Filipem Juříčkem po první sezóně ve Finsku

Letos poprvé se s námi připravuje reprezentační útočník U17 Filip Juříček, který má za sebou první sezónu ve Finsku. Vítkovický odchovanec, který se letos našich akcí účastní pravidelně, nás na první pohled zaujal dobrým bruslením, dovednostmi i přístupem. S Filipem jsme udělali rozhovor, aby nám popsal své zkušenosti z první sezóny ve Finsku, které by mohly být inspirací pro další mladé hráče. 

Filip Juříček

Post: útočník

Narozen: 4. 12. 2004

Tým: Jyväskylä JYP U18, Finsko

Jaké byly Tvé hokejové začátky?

Začal jsem hrát hokej ve 3 letech ve Vítkovicích. Prakticky všechno, co teď umím, jsem se naučil právě tam.

Co nejvíce pomohlo během žákovských kategorií Tvému hokejovému růstu?

Že ve Vítkovicích je velká konkurence a já se tam chtěl vždycky prosadit. Chtěl jsem být vždycky ten nejlepší na ledě, a to mě hnalo pořád na sobě makat. Jsem rád, že kdykoliv jsem přijel do ČR umožnili mi trenéři ve Vítkovicích jít s týmem na led.

Popiš nám, jak probíhala Tvá první sezóna ve Finsku?

Ze začátku to bylo těžší, protože kluci v kabině neuměli moc anglicky, ale po nějaké době už to bylo lepší. Sezóna jako taková nebyla z mého pohledu špatná (ale vždycky může být lepší). Dostal jsem se i do reprezentace U16 a jel na turnaj 4 do Švédska. Za což jsem byl opravdu rád.

V čem vidíš největší rozdíly mezi hokejem ve Finsku a v České republice?

Především je tam obrovská konkurence, hráči si nedovolí něco ošidit nebo zkrátit, protože vědí že na jejich místo můžou dát jiného hráče. Objem tréninků je vyšší než v Česku. Na hale strávím tak 3 až 4 a půl hodiny. Klade se velký důraz hlavně na techniku, ať je to technika bruslení, hole, či v posilovně.

Jak vypadal Tvůj běžný den během sezony?

Ráno jsem se budil kolem 6:55, abych stihnul být v 8:00 ve škole. Tam jsem chodil na některé předměty jako angličtinu, francouzštinu, matematiku, fyziku, chemii a všechny tělocviky se třídou a v ostatních časech jsem si dělal svou školu, kterou jsem měl zadanou z Česka. Taky mi škola zařídila kurz finštiny přímo ve škole. Ve škole jsem byl většinou do 13:50. Domů jsem dorazil kolem 14:15 a měl jsem čas tak 45 minut dát si druhý oběd a v 16:00 jsem jel na trénink, který začínal ve 16:30. Domů po tréninku jsem se většinou dostal kolem 20:00.

"Ráno jsem se budil kolem 6:55, abych stihnul být v 8:00 ve škole. Domů po tréninku jsem se většinou dostal kolem 20:00."

Každého na první pohled upoutá Tvé bruslení. Co Ti v rozvoji bruslařských dovednostní nejvíce pomohlo a jak ses bruslařsky posunul během sezony ve Finsku?

Bruslit jsem se naučil ve Vítkovicích a bruslení už odmalička byla moje silná stránka, tak jsem se ho snažil pořád rozvíjet. Ve Finsku jsem se posunul v bruslení také tím, že byly k dispozici volné ledy a ty jsem využíval.

V čem jsi během letošní sezóny ve Finsku udělal největší progres?

Řekl bych, že v technice hole.

Jaký je podle Tebe rozdíl v přístupu a mentalitě Finů oproti Čechům?

Finové jsou zodpovědnější vůči sobě i ostatním, nepotřebují nějaký dozor, aby něco udělali na 100 %.

"Finové jsou zodpovědnější vůči sobě i ostatním, nepotřebují nějaký dozor, aby něco udělali na 100 %."

Pozoruješ rozdíly v přístupu finských a českých trenérů ve vedení hráčů v tréninku a utkáních?

Přístup trenérů ve Finsku je jiný v tom, že nechávají hráče víc hrát. I když uděláme nějakou chybu, tak nám řeknou, zkuste to znova. Zažil jsem tam to, co popisoval pan Hubáček po MS U20. Čeští trenéři zase jdou více do hloubky a vysvětlí nám proč a jak to udělat. Obojí má něco do sebe.

"Přístup trenérů ve Finsku je jiný v tom, že nechávají hráče víc hrát. I když uděláme nějakou chybu, tak nám řeknou, zkuste to znova. Čeští trenéři zase jdou více do hloubky a vysvětlí nám proč a jak to udělat. Obojí má něco do sebe."

Letos pravidelně jezdíš na naše kempy programu P. N. HOCKEY. Co bys o tomto programu řekl a v čem se Tě zaujal?

Je to super program, líbí se mi, jak je to zorganizované a jsou zde super trenéři, kterých je na ledě tolik, že jim nic neunikne a hned nám řeknou co a jak udělat znovu a jinak. Naučil jsem taky pár nových věcí a cvičení, které můžu trénovat i doma. Taky jsem rád, že se tam sejdou i starší hráči a všechno je velkém tempu. Intenzita tréninku je opravdu vysoká, všechno se dělá na malém prostoru a pokaždé je ten program zaměřen na něco jiného.

"Je to super program, líbí se mi, jak je to zorganizované a jsou zde super trenéři, kterých je na ledě tolik, že jim nic neunikne a hned nám řeknou co a jak udělat znovu a jinak. Naučil jsem taky pár nových věcí a cvičení, které můžu trénovat i doma. Taky jsem rád, že se tam sejdou i starší hráči a všechno je velkém tempu. Intenzita tréninku je opravdu vysoká, všechno se dělá na malém prostoru a pokaždé je ten program zaměřen na něco jiného."