Rozhovor s Jakubem Sirotou

Vraťme se do minulosti, kdy jsi s hokejem začínal v Kroměříži a kde jsi působil i v žákovských kategoriích. Jak vzpomínáš na své hokejové začátky a léta strávená v Kroměříži?
Když jsem začínal s hokejem, tak si pamatuji hlavně to, že zápasy prožívali, víc jak my, naši rodiče, hlavně můj taťka to myslím někdy přeháněl. Ale protože nás bylo málo, tak jsme nejen my kluci, ale i rodiče vytvořili bezvadnou partu. Bylo super, když jsme po škole šli hned na zimák a trávili tam spolu volný čas nejen hraním hokeje, rád na tu dobu vzpomínám. Pokud o víkendu nemám zápas a kluci hrají v Kroměříži, tak se na ně jdu podívat a samozřejmě fandit.

Co Ti nejvíc pomohlo v hokejových začátcích?
Jednoznačně nekompromisní přístup rodičů a trenéra Pavla Neumana.
Rodiče, kteří mě vozili na tréninky a zápasy, obětavý přístup trenéra Neumana, který v první řadě kladl důraz na techniku bruslení a který nám věnoval veškerý svůj volný čas a taky to, že nás bylo málo a trenér měl víc času na to kontrolovat a opravovat naše chyby. Byl to takový osobní trénink.

Jaké jsou Tvoje hokejové přednosti a na čem ještě musíš výrazně zapracovat?
Říkají mi, že jsem typově konstruktivní obránce a že mám přehled o hře, je mi ale jasné, že pracovat se musí pořad na všem. Zapracovat ale musím především na střelbě na bránu, dynamice bruslení a samozřejmě fyzické síle.

Kdybys mohl, co bys řekl malým klukům, kteří začínají s hokejem?
V dnešní době má každá rodina počítač, nebo alespoň televizi a raději než jít ven, tak všichni sedí doma a hrají nějaké hry. I mně se tehdy nechtělo od těchto věcí odcházet a raději jsem chtěl doma ležet u TV. Naštěstí mě rodiče tlačili do hokeje, takže jsem nějaký pohyb měl a protože je dobré mít všestranný pohyb, tak jsem zároveň s hokejem chodil na Judo, později hrál basket a v poslední době se věnuji atletice. Prostě vždy se musí dělat něco navíc. I mně hokej tehdy moc nebavil, ale tak kolem mých desíti let mě začal bavit a dnes už si bez hokeje nedokážu svůj život představit. Určitě to taky ovlivnily první úspěchy v zápasech.

A rada mladším ...
Rozhodně to nevzdávejte, za dřinu budete odměněni.

Mimo sezonu ses několik sezon pravidelně účastnil kempů projektu P.N. HOCKEY. Jaká je Tvá zkušenost s těmito akcemi a jak hodnotíš tento projekt?
Od toho, co P.N. HOCKEY kempy pořádá, tak jsem na ně pravidelně jezdil každý rok. Na kempech se mi strašně líbí efektivita a využití veškerého času a prostoru, který máte. Prostě se na ledě nezastavíte a pořád jste v pohybu. Trénink je v malých skupinkách a trenéři mají přehled, kdo dělá co špatně a hned to může vysvětlit. Je taky vidět, že kempy se stále zdokonalují, což je super. Bavili mě taky vzájemné zápasy Blue vs. White, protože hokej je super hra.